Švédská dopravní správa předpovídá do roku 2045 nárůst nákladní dopravy přes Öresund o 30–40 %.

Švédská dopravní správa předpovídá do roku 2045 nárůst nákladní dopravy přes Öresund o 30–40 %.
© Trafikverket
Prognóza naznačuje, že železniční nákladní doprava přes most Öresund by mohla vzrůst o více než 40 % ve srovnání s úrovní z roku 2019, a to díky kratším dobám přepravy a vyšší kapacitě na koridoru Dánsko–Německo.

Nákladní doprava do a ze Švédska by měla do roku 2045 vzrůst o 30–40 % po dokončení pevného spojení Fehmarn Belt mezi Dánskem a Německem, jak vyplývá z nové systémové analýzy švédského dopravního úřadu.

Analýza, založená na modelu nákladní dopravySamgods švédské správy dopravy, se zaměřuje především na železniční nákladní dopravu. V jednom referenčním scénáři je objem zboží přepravovaného přes most Öresund v roce 2045 o přibližně 20 % vyšší, než by byl bez spojení Fehmarn Belt, což odpovídá zhruba 2 milionům tun ročně. Přibližně 75 % tohoto nárůstu připadá na jižní hlavní trať (Södra stambanan), zbytek je směrován přes západní pobřežní trať (Västkustbanan).

Výsledky ukazují, že spojení Fehmarn Belt mění především trasy přes Dánsko, ale také generuje dodatečnou poptávku po železniční nákladní dopravě v jižním Švédsku. Zvýšená kapacita a zkrácené doby přepravy zvyšují konkurenceschopnost železnice, zejména na jižní hlavní trati, kde se podle prognóz očekává silnější růst nákladní dopravy než na paralelních trasách.

© Trafikverket
© Trafikverket

Studie zdůrazňuje kapacitní omezení ve Švédsku jako hlavní limitující faktor. Zatímco západní pobřežní trať je hodnocena jako trať s relativně dobrou přepravní kapacitou, u úseků jižní hlavní tratě – zejména mezi Hässleholmem a Lundem – se předpokládá, že do roku 2045 dosáhnou plného využití, pokud nebudou vybudovány další koleje. V takovém scénáři by bylo několik milionů tun nákladu ročně přesunuto na jiné druhy dopravy.

S plánovaným čtyřkolejným provozem na trati Hässleholm–Lund dokončeným před rokem 2045 analýza naznačuje, že využití kapacity pro nákladní dopravu na tomto úseku by mohlo klesnout pod 40 %. Úzké místo by se pak přesunulo na sever směrem k Alvesta–Älmhult, kde se podle prognóz využití dostane na maximum, což poukazuje na potřebu dalších dlouhodobých kapacitních opatření na jižní hlavní trati, včetně navrhovaných balíčků výhybek severně od Älmhultu zahrnutých do návrhu švédského národního plánu na období 2026–2037.

Po mostě Öresund se počet nákladních vlaků podle prognóz zvýší z přibližně 35 denně v roce 2019 na přibližně 50 denně v roce 2045, což představuje nárůst o něco více než 40 %. Pro samotné spojení Fehmarn Belt se plánuje až 72 nákladních vlaků denně, a to i ve scénářích s rozšířenou švédskou kapacitou se využití spojení Dánsko–Německo předpokládá na úrovni přibližně 80 %, což naznačuje zbývající rezervu na přeshraničních spojích.

Očekává se také nárůst silniční nákladní dopravy, i když méně výrazný v oblasti Öresundu. Předpokládá se, že těžká nákladní doprava přes most v letech 2019 až 2045 vzroste o něco více než 30 %. Větší nárůst se soustředí na vnitrostátní silniční síť Švédska, zejména na silnici E4, přičemž omezenější růst se očekává na silnici E6 a přes samotný most.


Chcete dostávat podobné články na svůj e-mail?

Nejnovější zprávy o železnici

Nejčtenější zprávy