Během Dnů železničního ředitelství ve Varšavě podepsali zástupci společností Centralny Port Komunikacyjny, Rail Baltica a Správa železnic memorandum o porozumění.
Podle plánu by měl být do roku 2030 dokončen celý přeshraniční koridor Rail Baltica v Estonsku, Lotyšsku a Litvě: z Tallinnu přes Rigu a Kaunas (s napojením na Vilnius) k polským hranicím. Zahájení provozu prvních úseků železničních tratí Rail Baltica se plánuje od roku 2027. Předpokládá se, že v této době bude vybudován také úsek tratě V4 HSR mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Budapeští. V následujících letech budou na železniční trať V4 napojeny další úseky z Polska: Katovice-Ostrava a tzv. malopolsko-slezský uzel.
"Region tří moří je jednou z nejrychleji rostoucích oblastí v Evropě. Za posledních 20 let rostl HDP regionu téměř dvakrát rychleji než "původní EU"," říká náměstek ministra pro fondy a regionální politiku Marcin Horała, vládní zmocněnec pro CPK. "Tyto železniční projekty jsou přizpůsobeny potřebám jednotlivých zemí a regionu Tří moří jako celku. Nová síť HSR, která je železniční investicí CPK, bude spolu s dalšími projekty v regionu, jako jsou Rail Baltica a V4, tvořit budoucí železniční páteř regionu Tří moří a důležitou součást evropské dopravní sítě TEN-T," dodal.
Díky společným investicím vznikne například spojení Tallinn - Varšava - Katovice - Budapešť (1 700 km) a Tallinn - Varšava - Vratislav - Praha (1 500 km).
"V této jedinečné a neopakovatelné době naší společné historie můžeme společně v regionu vytvořit bezkonkurenční nabídku železniční dopravy. Poučíme se z investic do rychlodráhy na Západě. Díky tomu mohou naše projekty přinést ekonomický dominový efekt, který dá impuls dalším odvětvím a sektorům," říká Mikołaj Wild, generální ředitel společnosti CPK.
"Spolupráci mezi správci železniční infrastruktury v regionu považuje Správa železnic za základní kámen budoucího rychlého rozvoje v oblasti 3Seas. Rychlejší cestování mezi uzly, lepší kvalita služeb pro cestující, zvýšení bezpečnosti a také odlehčení kapacity konvenční železnice pro nákladní dopravu se jeví jako hlavní přínosy, které podpoří hospodářský růst a mnohostranné vztahy v celém regionu," zdůrazňuje Radek Čech, ředitel odboru mezinárodních vztahů Správy železnic.
Organizace realizující projekt mají podporu mezinárodních spojenců, kteří poukazují na to, že plánovaná infrastruktura bude mít dvojí využití, tedy civilně-vojenské.
"Současné události ukázaly, že spolehlivá a odolná železniční infrastruktura je nesmírně důležitá pro bezpečnost a zabezpečení regionu. Investice do této infrastruktury je investicí do dlouhodobé bezpečnosti regionu. Je stejně důležitá jako naše spolupráce v oblasti národní bezpečnosti, energetické bezpečnosti a obrany," říká Mark Brzezinski, velvyslanec USA v Polsku.
Plánovaný systém rychlodrážních železnic v oblasti tří moří se zdá být nákladově efektivní, jak potvrzuje zpráva, kterou na Dni směru železnice představila mezinárodní poradenská společnost Steer, která provádí analýzy pro Evropskou komisi.
Celkové náklady na celou síť rychlodrážních železnic v regionu tří moří se odhadují na přibližně 60 miliard eur. Autoři zprávy odhadují, že celková hodnota přínosů sítě HSR pro země regionu tří moří by činila více než 120 miliard eur. To znamená, že v dlouhodobém horizontu nová vysokorychlostní železniční síť vygeneruje dvojnásobek hodnoty svých počátečních nákladů. Podle Steerových výpočtů představuje 55 miliard eur úsporu času cestujících a 57 miliard eur představují další přínosy projektu, mimo jiné včetně přínosů plynoucích ze snížení počtu dopravních nehod.
Dojde k výraznému zkrácení jízdních dob, například na úseku Lodž - Vratislav, kde se cesta zkrátí ze 3 hodin na přibližně 1 hodinu. Z Varšavy: cesta do Vilniusu bude trvat 4 hodiny (v současnosti 9 hodin), do Rigy 5 hodin (dnes takové přímé spojení vlakem neexistuje a cesta autobusem trvá více než 8 hodin), do Ostravy méně než 2 hodiny (v současnosti 4,5 hodiny) a do Budapešti 5,5 hodiny (v současnosti 11,5 hodiny).
Cesta z Prahy do Vídně a Bratislavy bude trvat přibližně dvě hodiny (v současnosti téměř 4,5 hodiny), zatímco cesta do Budapešti z české metropole se zkrátí na 3,5 hodiny (ze současných 7 hodin). Z Vilniusu se cestující dostanou do Tallinnu přibližně za 3,5 hodiny (v současnosti to trvá více než 8 hodin) a do Rigy se dostanou za méně než 2 hodiny (ze současných více než 4 hodin).
Podle Steerových výpočtů budou nejvytíženějšími úseky Varšava - Lodž v Polsku, Brno - Jihlava v České republice a Budapešť - Gyor v Maďarsku. Každý z nich přepraví 14 až 18 milionů cestujících ročně.
V Pobaltí se projektuje více než 640 z celkových 870 km koridoru a blíží se rozsáhlé stavby. Např. v Lotyšsku probíhá výběrové řízení na stavební práce na 200 km úseku železniční trati Rail Baltica a společnost RB Rail AS zahájila výběrové řízení na projektování a výstavbu elektrifikačního subsystému pro elektrifikaci celé 870 km dlouhé sítě Rail Baltica. Česká republika mezitím připravuje projektovou dokumentaci mimo jiné pro úsek mezi Ostravou a Przerovem.
