Severoamerické železnice v rámci přechodu na udržitelnou železniční dopravu podnikají významné kroky ke snížení uhlíkové stopy. Zavázaly se k ekologičtější budoucnosti a stanovily si ambiciózní cíle snížit do roku 2030 emise o 30-40 % a do roku 2050 dosáhnout nulových emisí. K dosažení těchto cílů využívají kombinaci inovací šetřících palivo, řešení pro snížení emisí uhlíku a technologií s nulovými emisemi. Tento mnohostranný přístup slibuje proměnu železničního průmyslu a jeho ekologizaci. Závazek společnosti Wabtec k udržitelné železniční dopravě je patrný z rozsáhlých provozních zkoušek alternativních paliv.
První páka na této cestě k udržitelnosti se zaměřuje na úsporu paliva. Společnost Wabtec zde využívá špičkovou technologii pro úsporu paliva FDL Advantage, která již zvýšila účinnost paliva o 5 %. Toto snížení spotřeby paliva se promítá do významného snížení emisí CO2, což představuje účinné a nákladově efektivní řešení.
Zatímco snižování spotřeby paliva je účinné, průmysl sází na biopaliva, aby překlenul mezeru k dosažení svých emisních cílů pro rok 2030. Společnost Wabtec úspěšně testovala a schválila paliva B5 a R30 ve svých lokomotivách. Do konce roku 2023 se chystá schválení paliv B11 a R50 a odvětví se připravuje na zavedení paliv B20 a R100, která umožní provozovatelům železnic zvolit si skladbu paliv podle místní dostupnosti a snížit emise od studny ke kolu až o 60 %.
Dosažení nulových čistých emisí však vyžaduje víc než jen efektivní využití paliva a biopaliva. Pro dosažení tohoto ambiciózního cíle se železniční průmysl poohlíží po vodíkových a elektrických bateriích. Baterie jsou v současné době méně účinné než dieselové motory, ale díky technologickým průlomům by se mohly zlepšit. Vodík je naproti tomu velkým příslibem, a to jak jako doplněk biopaliv, tak jako samostatný palivový článek, který by zahájil éru lokomotiv s nulovými emisemi.
Zatímco biopaliva jsou již ve fázi testování, vodík jako palivo pro železniční dopravu je stále v plenkách. Společnost Wabtec si uvědomuje důležitost postupného přístupu, kdy se přechází od spalovacích motorů na vodík kompatibilních s biopalivy k technologii vodíkových palivových článků, přičemž cílem je nakonec dosáhnout do roku 2050 nulových čistých emisí.
