Přestože je 80 % norské železniční sítě elektrifikováno, norské ředitelství železnic zveřejnilo doporučující studii pro provoz železnic bez fosilních paliv na zbývajících tratích. Na železnici připadá pouze 0,2 % z 32% podílu na celkových emisích skleníkových plynů v Norsku, přesto představuje ekvivalent 50 000 emisí CO2.
Norské ředitelství železnic(Jernbanedirektoratet) individuálně zvažovalo možnosti zachování dieselového, nefosilního dieselového, vodíkového, bateriového provozu nebo elektrifikace zbývající části norské železniční sítě. Na základě toho byla vydána doporučení pro jednotlivé železniční tratě:
-
Nordlandsbanen (z Trondheimu do Bodø) - částečná elektrifikace v kombinaci s provozem na baterie s očekávanými náklady téměř 570 milionů EUR.
-
Tratě Røros (Hamar - Støren) a Solør (Kongsvinger - Elverum) - elektrifikace (nepatrně lepší než vodíková), především díky napojení na přilehlé úseky tratí, jako jsou Kongsvinger a Dovrebanen. Odhadované náklady přesahují 750 milionů EUR.
-
Raumabanen (Åndalsnes - Dombås) - žádná z alternativ není životaschopná, nejblíže k ní má vodík. Vzhledem k velmi nízkému provozu a zanedbatelnému podílu na celkových emisích z provozu na této trati (tvoří 3 % celkových emisí ze železniční dopravy v Norsku) se proto pokračování současného způsobu provozu po dobu, než se objeví nové technologie, považuje za přijatelné.
Na základě tradičních socioekonomických hodnocení ziskovosti není žádný z konceptů ziskový. Zapojuje však železnici do celkových klimatických závazků norské společnosti, která má vysoké standardy a očekávání od všech částí svého hospodářství.
