Institut regionu Paříže a společnost Transilien SNCF Voyageurs zveřejnily studii o tom, jak klimatické jevy ovlivňují dopravu v regionu Île-de-France.
Studie byla vypracována ve spolupráci s Akademií hromadné dopravy, institutem DRIEAT, Obchodní a průmyslovou komorou Paříže a regionu Île-de-France a organizací Sustainable Mobilities. Jeden průzkum zahrnoval více než 1 000 obyvatel regionu Île-de-France ve věku 18 let a více, zatímco druhý se týkal 500 firem.
V regionu Île-de-France bylo v posledních třech letech zaznamenáno v průměru 50 dnů s výjimečnými povětrnostními podmínkami ročně. V tomto regionu žije 3,6 milionu obyvatel v oblastech s jevem městských tepelných ostrovů a denně se zde uskuteční 41 milionů cest, z toho 9 milionů veřejnou dopravou.
Studie ukazuje zřetelný rozdíl mezi jednotlivými druhy dopravy. Jízda na kole je nejcitlivější na povětrnostní podmínky – její využívání klesá o 24 % při silném dešti a o 18 % při teplotě 0 °C ve srovnání s roční průměrnou teplotou 14 °C.
Hromadná doprava po kolejích je méně citlivá na denní výkyvy počasí než silniční doprava či jízda na kole. Počet cestujících v RER a vlacích klesá o 2 % při silném dešti a o 4 % při teplotě 30 °C, zatímco počet cestujících v metru zůstává z velké části nezměněn, což odráží podzemní charakter většiny sítě.
Silniční provoz je náchylnější k narušení. Při dešti klesá silniční provoz o 3 %, ale dopravní zácpy se zvyšují o 31 %. Během pěti zimních povětrnostních událostí, které studie analyzovala, silniční provoz poklesl o 18 %, zatímco délka dopravních zácp měřená v kilometrech vzrostla o 54 %.
Sníh zůstává povětrnostním jevem, který nejvíce narušuje dopravu v regionu. Uvedlo to 72 % obyvatel a 95 % firem, a to především kvůli jeho okamžitému dopadu na silniční síť.
Během sledovaných zimních událostí klesl počet cyklistů o 44 % a počet cestujících v autobusech o 33 %. Počet cestujících v metru klesl pouze o 1 %, zatímco počet cestujících v tramvajích, vlakových linkách RER a v železniční dopravě klesl o 12 %.
Za větší dlouhodobou výzvu jsou považovány vlny veder. Podle studie by se počet dní s extrémními teplotami v regionu Île-de-France mohl do roku 2050 ztrojnásobit.
Během vln veder klesá mobilita u všech hlavních druhů dopravy. Pokles se pohybuje v rozmezí 6 % až 9 % u tramvají, automobilů, metra a jízdních kol, u příměstských vlaků a vlaků dosahuje 12 % a u autobusů dokonce 20 %.
Studie rovněž poukazuje na problém v komunikaci ze strany železničních dopravců. Zdá se, že cestující chápou výpadky způsobené sněhem lépe než ty způsobené horkem: 49 % z nich akceptuje prodloužení cesty o 30 minut v případě sněhu, ale pouze 23 % akceptuje stejné prodloužení během vlny veder.
Práce na dálku je považována za nástroj pro řízení poptávky během klimatických jevů. Z těch zaměstnanců, kteří mají možnost pracovat na dálku, dává 66 % přednost tomu, aby během vln veder zůstali doma, avšak 27 % pracovníků nemá možnost pracovat na dálku ani využívat flexibilní pracovní dobu.
Společnosti oslovené v průzkumu CCI Paris Île-de-France uvedly řadu opatření přijímaných v případě nepříznivého počasí. Zhruba 79 % z nich umožňuje předčasný odchod z práce, 64 % povoluje práci na dálku, pokud to povaha práce dovoluje, 44 % umožňuje čerpání dovolené nebo volno a 38 % vyplácí plnou mzdu i v případě, že pracovní doba nebyla odpracována v plném rozsahu.
Pokud jde o veřejnou dopravu, obyvatelé upřednostňují informace o provozu v reálném čase, informace o náhradních trasách v případě výluk, lépe chráněná čekací místa a vybavení, jako jsou pítka a odpočinková místa s klimatizací. Společnosti požadovaly spolehlivější informace pro cestující a lepší autobusové spojení mezi jednotlivými předměstími.
