V roce 2023 se podíl nákladních tunokilometrů přepravených po železnici v celé EU sníží na 16,9 % z 18,9 %v roce 2018 a 19,1 % v roce 2012. Vnitrozemská vodní doprava rovněž poklesla, a to na 5,0 %v roce 2023 z 5,8 % v roce 2018.
Kombinovaný podíl železnice a vnitrozemské vodní dopravy na nákladní dopravě v EU klesl z 24,7 % v roce 2018 na 21,9 % v roce 2023. Naopak silniční doprava vzrostla o stejné procento, což naznačuje, že odebírá objemy železniční a vodní dopravě.
5 zemí s rostoucím podílem nákladní železniční dopravy (2018-2023)
Malý počet zemí zvýšil v letech 2018 až 2023 svůj podíl nákladní dopravy po železnici a vnitrozemských vodních cestách:
- Bulharsko: ze 47,4 % na 52,2 %
- Rumunsko: ze 49,2 % na 53,5 %
- Litva: ze 42,8 % na 44,6 %
- Lotyšsko: z 67,8 % na 71,5 %
- Slovensko: z 41,6 % na 43,2 %
Tento nárůst se soustředil především na střední a východní Evropu, přičemž největší podíl na něm mělo Lotyšsko.
6 zemí se stabilní nebo marginální změnou
V několika zemích došlo jen k minimálním posunům a zůstaly relativně stabilní:
- Rakousko: z 34,3 % na 34,8 %
- Slovinsko: z 32,9 % na 33,2 %
- Německo: z 28,4 % na 28,1 %
- Švédsko: z 34,2 % na 33,6 %
- Maďarsko: z 30,8 % na 30,1 %
- Chorvatsko: z 28,4 % na 27,8 %
11 zemí s klesajícím podílem železnice
Většina zemí EU zaznamenala v pětiletém období pokles využívání železnice a vnitrozemských vodních cest pro nákladní dopravu:
- Nizozemsko: ze 47,1 % na 45,9 %.
- Česko: z 25,2 % na 23,1 %
- Polsko: z 25,4 % na 24,0 %.
- Belgie: z 26,3 % na 24,7 %
- Portugalsko: ze 14,6 % na 13,6 %
- Itálie: z 13,7 % na 12,4 %
- Francie: z 12,2 % na 10,9 %
- Dánsko: z 11,9 % na 10,1 %
- Španělsko: z 6,3 % na 5,1 %
- Řecko: z 2,6 % na 1,6 %
- Norsko: z 15,7 % na 13,7 %
5 zemí s největším poklesem nákladní železniční dopravy
K nejvýraznějším poklesům došlo v:
- Estonsko: ze 48,2 % na 21,0 %(-27,2 procentního bodu)
- Lucembursko: z 15,4 % na 9,2 %.
- Irsko: z 1,5 % na 0,7 %.
- Finsko: z 25,4 % na 20,6 %
- Švýcarsko: z 36,0 % na 32,3 %
Nejvýrazněji se snížil podíl železniční nákladní dopravy v Estonsku, a to o více než polovinu. To lze přičíst ruským sankcím a zastavení přeprav, které byly před začátkem války na Ukrajině páteří estonské nákladní železniční dopravy.
