Skupina LTG zahájila technologické zkoušky na litevské železniční síti, přičemž se zaměřuje na skenování infrastruktury, umělou inteligenci a automatizační nástroje.
Společnost uvedla, že plně autonomní vlaky zůstávají dlouhodobou perspektivou. Její současný přístup spočívá v testování jednotlivých technologií, které by se později mohly stát součástí širšího ekosystému pro automatizovaný železniční provoz.
Podle Vytautase Bitinase, technického ředitele společnosti LTG, je prioritou najít spolehlivá a nákladově efektivní řešení. Patří mezi ně senzory, kamery a analytické systémy, které dokážou vyhodnocovat prostory kolem dveří vlaků, sledovat překážky na trati a podporovat dálkový dohled nad provozem.
„Směr, kterým se ubíráme, je jasný,“ řekl Bitinas. „V budoucnu by to mohlo snížit potřebu lidského zásahu a zároveň zachovat nejvyšší úroveň bezpečnosti.“
Jednou z hlavních technologií, které se v současné době zavádějí, je systém pro 3D skenování železniční infrastruktury. Je navržen tak, aby v reálném čase zaznamenával geometrii sítě a vytvářel podrobnou digitální kopii železniční infrastruktury.
Tento systém by měl pomoci společnosti LTG posoudit stav infrastruktury, odhalit drobné změny, předvídat potenciální poruchy a zajistit, aby plánování údržby bylo více založeno na datech.
Litovská železniční síť se rozprostírá na více než 3 500 kilometrů, a proto má i částečná automatizace procesů kontroly a údržby významný dopad na jeden z největších infrastrukturních systémů v zemi.
Očekává se také, že tato technologie podpoří elektrifikaci koridoru Vilnius–Klaipėda, kde bude pro spolehlivý provoz klíčové monitorování napájecí sítě a rychlé obnovení provozu.
Společnost LTG rovněž testuje nástroje pro monitorování okolí založené na umělé inteligenci, které dokážou analyzovat úseky železniční trati v reálném čase. Účelem těchto systémů je odhalovat nebezpečí, jako jsou spadlé stromy, vozidla nebo jiné předměty na kolejích.
Společnost uvedla, že nové automatizační nástroje budou zaváděny postupně a teprve po otestování v kontrolovaných i reálných provozních podmínkách. Tento postupný přístup má zajistit bezpečnost a zároveň vytvořit technologický základ pro autonomnější železniční dopravu v budoucnosti.
