Podle nové studie zadávané společností DB Regio by autonomní vozidla mohla výrazně zlepšit kvalitu a efektivitu veřejné dopravy v Německu, pokud by byla nasazena jako součást systému zaměřeného na železniční dopravu. Analýza modeluje celostátní scénáře pro rok 2045 a dochází k závěru, že automatizace přináší největší užitek, když posiluje sítě vlaků a autobusů, spíše než když funguje jako samostatná služba.
Studie zjistila, že pokud se autonomie používá pouze k automatizaci stávajících autobusových služeb nebo k rozšíření soukromých flotil robotických taxi, má to jen omezený dopad. V těchto případech zůstávají zlepšení v oblasti dostupnosti a cestovních časů marginální, zatímco městský silniční provoz by se mohl výrazně zvýšit. Naopak nejvyšší systémový přínos se dosahuje, když jsou autonomní kyvadlové autobusy integrovány do veřejné dopravy a používány především jako napájecí linky k železničním a modernizovaným autobusovým koridorům.
V tomto scénáři slouží autonomní kyvadlové autobusy v oblastech s krátkými vzdálenostmi a nízkou hustotou obyvatelstva a přepravují cestující buď přímo do cílových destinací, nebo k vysokokapacitním železničním spojům. Železnice zůstává páteří sítě, přičemž optimalizované autobusové linky a autonomní kyvadlové autobusy rozšiřují její dosah do předměstských a venkovských oblastí.
S přibližně milionem autonomních kyvadlových autobusů a autobusů v provozu po celé zemi by se průměrná čekací doba mohla zkrátit na přibližně pět minut v metropolitních oblastech a 13 minut ve venkovských oblastech. To by představovalo snížení až o 50 % ve srovnání se současnou úrovní mimo městská centra. Doba jízdy by se přiblížila době jízdy osobním automobilem a v některých metropolitních koridorech by mohla být dokonce kratší.
Modelovaná změna kvality služeb by měla významný dopad na rozdělení dopravních prostředků. Podíl veřejné dopravy na celkové dopravní výkonnosti by se více než zdvojnásobil na přibližně 35 %, a to hlavně díky vyššímu počtu cestujících v železniční dopravě, který by byl podpořen zlepšením spojení na první a poslední míli.
Pokud jde o dopravní systém v širším měřítku, studie předpokládá snížení dopravní zácpy na silnicích až o 11 % ve městech a metropolitních oblastech. Současně by se veřejné dotace na veřejnou dopravu mohly snížit přibližně o 20 % navzdory většímu celkovému objemu služeb, a to díky zvýšení efektivity a vyšším příjmům z jízdného. Bývalí uživatelé automobilů, kteří přejdou na veřejnou dopravu, by mohli ušetřit v průměru 170 EUR měsíčně.
Studie byla vypracována za přispění společností ioki, Karlsruhe Institute of Technology (KIT), German Aerospace Center (DLR) a Prognos. Zdůrazňuje, že autonomní technologie sama o sobě nepřináší strukturální změny, ale že její integrace do modelu veřejné dopravy založeného na železnici je klíčová pro dosažení měřitelných účinků na kapacitu, dostupnost a objem dopravy.
