Podíl železnice na nákladní dopravě v Rakousku a EU navzdory dlouhodobým politickým cílům nadále stagnuje nebo klesá.
Podle rakouského statistického úřadu se železnice v současné době podílí na výkonech nákladní dopravy v Rakousku 26,4 %. 24,5% podíl mají rakouské nákladní automobily, zatímco v segmentu silniční dopravy vedou zahraniční nákladní automobily se 47,6 %. Vnitrozemská lodní doprava tvoří pouze 1,6 %.
Podíl železnice v EU činí 17 %, zatímco silniční doprava dominuje se 78 %.
Průzkum, kterého se zúčastnilo 259 odborníků ze 177 organizací z různých odvětví, poukazuje na sedm konkrétních opatření, která byla nejčastěji zmiňována jako opatření s vysokým potenciálem pro zvýšení objemu železniční nákladní dopravy:
- Zrušení daňových výjimek pro naftu (69 %)Daňová zvýhodnění fosilních paliv jsou považována za konkurenční výhodu pro silniční nákladní dopravu.
- Zvýšenípříplatků za mýtné pro nákladní automobily (67 %)Uplatňování vyšších cen za mýtné podle emisí CO₂ je považováno za způsob internalizace nákladů na ochranu životního prostředí.
- Zavedení mýtného pro nákladní automobily na všech silnicích, nejen na dálnicích (61 %)Rozšíření mýtné povinnosti mimo dálnice by mohlo přesunout více nákladní dopravy na železnici, zejména v regionálních oblastech.
- Rozšíření kapacity překládky (57 %)Další terminály a lepší intermodální uzly jsou považovány za nezbytné pro efektivní přesun druhů dopravy.
- Zvýšení kapacity železniční infrastruktury (55 %)Omezení a úzká místa v síti nadále omezují růstový potenciál.
- Zajistit přístup k železnici pro nové průmyslové areály (53 %)Plánování rozvoje často opomíjí budoucí železniční spojení, což omezuje možnosti dlouhodobého přechodu na jiný druh dopravy.
- Povinnost používat železnici pro určité kategorie nákladu (52 %)Zákonné požadavky na přepravu vybraného zboží po železnici by mohly snížit objem těžkých nákladních vozidel na dálkových trasách.
Zatímco 93 % respondentů uvedlo, že je zapotřebí více opatření na podporu železniční nákladní dopravy, 77 % se domnívá, že cíle 34% podílu na přepravě nebude dosaženo bez zásadních změn.
Odpovědnost za opatření nesly především vlády členských států (85 %), dále EU (68 %), provozovatelé infrastruktury (45 %) a regionální orgány (38 %).
Za budoucí příležitosti byly označeny digitalizace a automatizace, zatímco za potenciální rizika byla považována zpoždění nebo zpomalení politiky v oblasti klimatu, zejména pokud jde o Zelenou dohodu EU.
