Evropská železniční sdružení volají po silnějším modelu řízení systému ERTMS na úrovni EU a argumentují tím, že jeho zavádění je stále příliš pomalé a roztříštěné na to, aby zajistilo interoperabilitu, která byla tomuto odvětví slíbena.
Podle nejnovějších údajů, na které odkazují sdružení AERRL, ALLRAIL a ERFA, je v současné době systémem ERTMS vybaveno pouze asi 17 % hlavní sítě TEN-T, zatímco v rámci stávajícího vozového parku je tímto systémem vybaveno pouhých 19 % vozidel. Více než tři desetiletí po zahájení programu tyto organizace tvrdí, že pokrok je stále příliš omezený.
Z pohledu provozovatelů není problémem pouze tempo zavádění, ale také širší provozní prostředí. Sdružení poukazují na nestabilní specifikace, rozdíly mezi jednotlivými státy a slabou ekonomickou opodstatněnost, což uživatelům systému i nadále ztěžuje jeho přijetí.
Tyto tři organizace podporují doporučení předložená evropským koordinátorem systému ERTMS Matthiasem Ruetem, mezi něž patří zřízení ústředního koordinačního orgánu v rámci Generálního ředitelství pro dopravu (DG MOVE), jmenování manažera pro zavádění systému na úrovni EU a pokračování ve specializovaném partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti železniční dopravy.
Pro tento sektor je poselství jasné: bez důkladnější koordinace, technické harmonizace a předvídatelných norem hrozí, že systém ERTMS zůstane pouhou mozaikou, místo aby se stal páteří skutečně interoperabilní evropské železniční sítě.
Sdružení rovněž uvádějí, že budoucí diskuse by se neměla zaměřovat pouze na samotné zavádění, ale také na provozní pravidla, náklady na systém ETCS a výzvy spojené s nasazením systému FRMCS, přičemž se očekává, že všechny tyto otázky budou na konferenci ve Valenciennes hrát významnou roli.
Z hlediska nákladní dopravy a otevřeného přístupu odráží tato výzva všeobecné rozčarování na trhu: interoperabilita v Evropě se stále rozvíjí pomaleji, než naznačují politické cíle, zatímco náklady spojené s roztříštěností nadále nesou uživatelé.
