Petr Krumphanzl je bankéř, který pracoval pro soukromé i veřejné finanční instituce v EU, na Ukrajině a v Asii. Podílel se na transformaci finančních společností v souvislosti s akvizicemi, krizovým řízením, zaváděním nových strategií a rozvojem nových aktivit. Mezi nejvýznamnější aktivity související s Ukrajinou patří řízení PrivatBank, největší banky na ukrajinském trhu po jejím znárodnění, a projekt transformace Raiffeisenbank na Ukrajině v době globální finanční krize. V současné době je výkonným ředitelem Ukrajinsko-české obchodní komory. Petr vystudoval matematiku na Univerzitě Karlově.
Obchodní příležitosti na Ukrajině
RM: Jaký je současný stav hospodářské spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou?
Petr Krumphanzl: Petr Krumpl: Navzdory probíhajícímu konfliktu se spolupráce mezi oběma zeměmi prohlubuje. Neexistují přesné statistiky, ale vidíme, že firmy z obou stran hledají příležitosti a zakládají nové podniky. Zejména malé a střední firmy jsou v současné situaci dynamičtější a ochotnější riskovat.
RM: Výkonným ředitelem Ukrajinsko-české obchodní komory jste necelý půlrok. Jaké jsou Vaše priority a čeho jste zatím dosáhl?
Petr Krumphanzl : Mou prioritou je dostat komoru na úroveň srovnatelnou s hospodářskými komorami vyspělých zemí, které v České republice působí již řadu let. Myslím, že jsme na správné cestě. Počet členů rychle roste - zatím jich je téměř 160 - a pokrývají prakticky všechny oblasti hospodářství. Pravidelně pořádáme akce pro členy komory, předáváme si informace, které jsou důležité pro rozvoj obchodních a výrobních aktivit našich členů. Navázali jsme a nadále rozvíjíme spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a dopravy a mnoha dalšími. Sdílení informací a kontaktů je v dnešním digitalizovaném světě jednou z klíčových oblastí.
Pořádáme akce, na nichž se odborníci dělí o informace, které jsou zásadní pro rozvoj podnikání našich členů. Příkladem mohou být informace o financování a pojištění exportu nebo žádosti Ukrajiny o dodávky a pomoc v různých oblastech. O úspěšnosti našich aktivit svědčí i to, že se na nás obrací stále více nečlenských firem, které se v krátké době rozhodnou do komory vstoupit.
Členové komory i já osobně se účastníme konferencí doma i v zahraničí, různých diskusních fór a přednášek, které pomáhají zvyšovat povědomí o reálné situaci a podmínkách rozvoje spolupráce mezi Ukrajinou a Českou republikou.
RM: Mohl byste krátce představit Komoru - kolik má členů, její hlavní činnosti, výhody pro firmy?
Petr Krumphanzl : Ukrajinsko-česká obchodní komora má téměř 160 členů, především z oblasti výroby, energetiky, IT a služeb. Mezi hlavní činnosti komory patří poskytování informací o situaci na Ukrajině, o podmínkách založení firmy nebo zahájení podnikání na Ukrajině a především poskytování informací o firmách v České republice, které mají zájem podnikat na Ukrajině, našim ukrajinským partnerům a naopak.
Členové komory se mohou rychle a pohodlně dostat k informacím, které by jinak bylo obtížné získat nebo které často nejsou veřejně dostupné. Společná setkání členů komory také pomáhají identifikovat nové obchodní příležitosti a partnery.
Obnova Ukrajiny po válce
RM: Nedávné odhady Světové banky, EU, OSN a ukrajinské vlády odhadují náklady na obnovu země na 411 miliard dolarů. Je Česká republika na toto poválečné období připravena a nezůstaneme při obnově Ukrajiny "pozadu" a nebudeme předstiženi jinými zeměmi?
Petr Krumphanzl : Musíme se na situaci dívat realisticky. Česká republika je dnes v mnoha ohledech důležitým partnerem Ukrajiny. Byli jsme jedni z prvních, kdo Ukrajině pomohl v obranném průmyslu. Naši politici pomáhají Ukrajině prosazovat její zájmy v Evropské unii. Prezident Petr Pavel byl prvním vysoce postaveným politikem, který navštívil východní Ukrajinu - město Dnipro. Spolupráce s Českou republikou je pro Ukrajinu prioritou a Ukrajinci k nám mají velmi vřelý vztah.
Zároveň je třeba říci, že pokud tento okamžik nevyužijeme, může nám skutečně ujet vlak. Kdo začne spolupracovat s Ukrajinou dnes, třeba na menších zakázkách, bude mít nejlepší pozici pro získání velkých zakázek, které přijdou v budoucnu, a zejména po skončení války. Ukrajina bude dávat přednost partnerům, s nimiž má zkušenosti a kteří jí pomohli v nejtěžším období.
RM: V současné době potřebuje Ukrajina, a tedy celý svět, vyvážet z Ukrajiny především obilí. Co můžeme jako země udělat?
Petr Krumphanzl : V celém procesu můžeme být prostředníkem. Můžeme Ukrajinu politicky a diplomaticky podpořit. Považuji za velmi důležité, že se Česká republika nepřipojila k omezením na dovoz zemědělských produktů, která zavedly Maďarsko, Polsko a Slovensko.
Český samuraj versus ukrajinský oligarcha
RM: V ukrajinských médiích se vám přezdívá "český samuraj", jak vám pomáhají bojová umění, ve vašem případě aikido? Ptám se i proto, že jste před válkou řídil banku Privat, kterou údajně "vyraboval" jeden z nejznámějších ukrajinských oligarchů Kolomojskij - novinové titulky doslova hlásaly, že jste s ním o tuto banku "bojoval".
Petr Krumphanzl : Aikido je jednou z klíčových aktivit mého života a díky němu jsem tam, kde jsem dnes. Aikido je bojové umění založené na eliminaci útoku pohybem v souladu s útokem protivníka. Jinými slovy, cílem není bojovat proti partnerovi, ale najít pohyb, který využije sílu a rychlost partnera ve svůj prospěch. V obchodě se tomu obvykle říká nalezení oboustranně výhodné situace - tzv. win-win situace.
Aikido mě naučilo zbytečně se nerozčilovat, vyhýbat se negativním emocím a brát lidi takové, jací jsou. Aikido je také skvělý způsob, jak se udržet v kondici a dobré náladě.
RM: Co se týče Kolomojského, jaké byly první týdny a měsíce poté, co jste převzal vedení této banky, kterou předtím vlastnil jeden z nejbohatších a možná nejnebezpečnějších lidí na Ukrajině?
Petr Krumphanzl : Práce pro PrivatBank byla zatím největší výzvou v mém životě. Je to největší banka na Ukrajině s 23 000 zaměstnanci a více než 20 miliony klientů. Do banky jsem nastoupil v bouřlivých časech po znárodnění. Situace s bývalými vlastníky byla nepředvídatelná, docházelo k mnoha útokům na banku i na mě osobně. Musel jsem se smířit s tím, že budu obklopen bodyguardy a každý krok budu probírat s právníky. Čelil jsem útokům v médiích, opakovaným výslechům policie a státních zástupců, a dokonce i demonstracím placených demonstrantů s cílem zdiskreditovat vedení banky.
Mnoho lidí se obávalo krachu instituce a mnoho klientů vybralo své vklady z banky. Vytvořili jsme skvělý tým, kterému se podařilo banku stabilizovat, obnovit technickou infrastrukturu, nastavit řízení rizik a dodržování předpisů na základě mezinárodních zásad. Přineslo to zásadní změnu firemní kultury celé organizace.
Soustředili jsme se na nové technologie, kvalitu služeb a výsledkem bylo zvýšení počtu klientů přibližně o 1 milion ročně a dosažení zisku banky ve výši 1,5 miliardy USD - největšího bankovního zisku v historii Ukrajiny.
RM: Kolomojskij byl doslova zatčen před několika dny - nic tomu nenasvědčovalo, celkem spokojeně pobýval na Ukrajině. Vy jste v zemi žil dlouho, co si myslíte v pozadí?
Petr Krumphanzl : Současné zatčení Kolomojského bylo pro všechny velkým překvapením. Jeho pozice byla na místní úrovni velmi silná díky jeho tlaku a využití celého právního systému v jeho prospěch v minulosti. Během posledních let přišel o několik svých majetků. Existuje mnoho spekulací o tom, co tuto změnu způsobilo. Může jít o součást dohody výměnou za mezinárodní pomoc nebo se někteří lidé snaží využít jeho současné slabosti ve svůj prospěch. Další otázkou, která je na stole, je možnost jeho vydání do Spojených států, kde je vyšetřován kvůli praní špinavých peněz.
Otázkou nakonec je, zda Ukrajina dokáže využít oslabení oligarchů jako Kolomojskij k vytvoření lepší země, nebo zda se k moci dostanou jiní lidé, kteří budou z ekonomiky vysávat peníze pro svůj osobní prospěch.
Železnice a logistika
RM: Před několika dny podepsala polská společnost PKP SA dohodu se společností JSC Ukrzaliznytsia o rozvoji železničního spojení mezi oběma zeměmi, což je první takový krok po 28 letech. Ukrajina připravuje podobnou iniciativu s Moldavskem. Můžeme něco podobného očekávat i mezi námi? A co doprava a logistika obecně?
Petr Krumphanzl : Logistika je klíčem k rozvoji vzájemné spolupráce. Věřím, že podobná dohoda bude podepsána i v České republice. Když hovořím s firmami z dopravního sektoru, často tuto situaci zmiňuji. Je však velmi těžké odhadnout, kdy přesně se tak stane. V současné době probíhají jednání v rámci obchodních misí na Ukrajinu a připravuje se mezivládní dohoda, která by tuto oblast upravovala.
RM: Jak může plánovaná spolupráce v rámci evropských železničních koridorů a iniciativ, jako je "Nová hedvábná stezka", ovlivnit nákladní železniční dopravu mezi oběma zeměmi?
Petr Krumphanzl: Pokud se podaří situaci zjednodušit, povede to k zefektivnění procesu a snížení nákladů na dopravu. Nižší cena dopravy povede ke snížení ceny zboží a v důsledku toho ke zvýšení objemu obchodu. Z toho budou mít prospěch všichni - koncoví zákazníci, výrobci, obchodníci i dopravní společnosti.
Nesmíme zapomínat, že na trase mezi Ukrajinou a Českou republikou se nachází buď Polsko, nebo Slovensko. Bude proto nutné najít oboustranně výhodné řešení pro všechny zúčastněné strany.
RM: Ukrajinské železnice (Ukrzaliznycja) před necelým měsícem jmenovaly novou ředitelku svého zahraničního zastoupení, kterou se stala Oleksandra Vasylenko, jež dříve působila jako ředitelka odboru ekonomické diplomacie na ministerstvu zahraničních věcí. Nyní bude v Ukrzaliznycjidohlížet na všechny mezinárodní operace se zeměmi EU . Může být tato mezinárodní iniciativa přínosem pro české podniky?
Petr Krumphanzl : Její jmenování je jistě pozitivním krokem vpřed. Důležité je, zda bude mít brzy na naší straně vhodného partnera. Potřebujeme člověka, který chápe přidanou hodnotu takové spolupráce a zároveň má dostatečnou autoritu k prosazení změn, které budou nutné pro další rozvoj vzájemné spolupráce. Jsem optimistou, že se tak stane.
Všichni hledají pracovníky
RM: V České republice je dlouhodobě nedostatek pracovníků ve firmách, existuje možnost pomoci firmám v tomto směru prostřednictvím vaší komory? A naopak - jak může česká firma najít pracovníky na Ukrajině?
Petr Krumphanzl : To je jedna z otázek, kterou slýcháme velmi často jak od členů naší komory, tak od firem, které se na nás obracejí. V obou zemích o této problematice víme, i když je to z různých důvodů. Na Ukrajině je nedostatek regionální a je to důsledek invaze. Zejména ve východních oblastech mnoho lidí opustilo své domovy a přestěhovalo se buď na západní Ukrajinu, nebo odešlo do zahraničí. Dostupná pracovní síla často nemá potřebné dovednosti ani zkušenosti. Ve střední a západní části je situace mnohem lepší. I tam však může být situace komplikovaná kvůli nedostatku odborníků, kteří jsou na místě k dispozici a kteří by byli vhodní pro nové pracovní požadavky vyžadované v důsledku přesunu podnikatelských aktivit z východu na západ.
V České republice jsou potíže způsobeny nízkou mírou nezaměstnanosti a někdy nerealistickými očekáváními místních pracovníků. Máme možnost dočasně využít některé kvalifikované pracovníky pocházející z Ukrajiny. Po skončení války se vrátí zpět na Ukrajinu, ale do té doby mohou být přidanou hodnotou pro české firmy a po návratu na Ukrajinu mohou pomoci budovat novou ekonomiku.
Ukrcham tvoří společnosti z obou zemí a prakticky ze všech segmentů hospodářství. Naši členové si mezi sebou vyměňují zkušenosti a osvědčené postupy. Příští měsíc také připravujeme speciální seminář na toto téma s přednášejícími, kteří mají místní znalosti, nebo se společnostmi, které poskytují služby v oblasti náboru pracovníků v obou zemích.
RM: Spolupracujete s podobnými českými organizacemi a plánujete mít zastoupení na Ukrajině?
Petr Krumphanzl : Spolupracujeme s řadou institucí, které se snaží pomáhat Ukrajině jak v České republice, tak na Ukrajině. Především jsou to státní instituce, jako je Ministerstvo zahraničních věcí nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu. S ostatními hospodářskými komorami koordinujeme naše aktivity - jejich členové mají často dotazy týkající se rozvoje podnikání na Ukrajině nebo očekávaných dopadů probíhající války na současnou i budoucí ekonomickou situaci. V neposlední řadě využíváme kontaktů našich členů při hledání řešení nebo informací potřebných při práci s dalšími firmami, místními samosprávami nebo regulačními orgány.
Plánujeme vytvořit síť našich zástupců po celé Ukrajině. Prioritami jsou Lvov, Kyjev, Dněpr a Charkov.
