Minulý týden zveřejnil RAILMARKET.com první část rozhovoru s Jiřím Chládkem, generálním ředitelem Rohlig Suus Logistics pro Českou republiku a Slovensko. Ve stručnosti řekl:
Válka na Ukrajině narušila globální dodavatelské řetězce a způsobila energetickou krizi v Evropě, což ovlivnilo intermodální železniční dopravu. Přeprava uhlí musela obejít uzavřené ukrajinské přístavy a přesunout se na koleje, které se předtím nepoužívaly, což vedlo k úzkým místům a přetížení. Někteří zákazníci se stáhli z trasy Nové hedvábné stezky. Aby zmírnila turbulence na trhu, zaměřila se společnost Rohlig Suus Logistics na diverzifikaci geografie, obsluhovaných odvětví a dopravních prostředků a nabízených služeb. Transkaspická železniční trasa z Číny do Evropy je k dispozici, ale tranzitní doba není o mnoho kratší než námořní doprava a náklady jsou vysoké. Zvýšení cen energií se promítlo do vyšších nákladů na železniční dopravu, což zákazníky odrazuje od volby tohoto dopravního prostředku. Intermodální doprava však může být nákladově efektivní a ekologická, s jednou nákladovou jednotkou a minimalizovaným rizikem poškození zboží. Dobře navržená intermodální doprava je konkurenceschopná a může být odpovědí na nedostatek řidičů, přičemž vytváří mnohem nižší uhlíkovou stopu než silniční doprava. Také politika Evropské unie směřuje k omezení silniční dopravy ve prospěch udržitelnějších alternativ, jako je intermodální doprava.
Následuje druhá část rozhovoru:
RM: Jak konkurenceschopný je v současné době železniční intermodální produkt - v kontextu jiných druhů dopravy (námořní nebo silniční nákladní doprava)?
Jiří Chládek, generální ředitel Rohlig Suus Logistics pro Českou republiku a Slovensko: Je třeba porovnávat dopravní prostředky z různých hledisek - především však náklady a čas přepravy a také aktuální potřeby zákazníků. Z hlediska ceny je nejkonkurenceschopnější námořní přeprava, následuje železniční a nakonec letecká, ale pokud jde o čas přepravy, role se obrací a samozřejmě bezkonkurenční je letecká přeprava. Nesmíme však zapomínat, že u každého z těchto dopravních prostředků se jedná o jiný rozsah služeb. Kontejnerová loď může najednou přepravit například 20 000 TEU, tj. 10 000 40' kontejnerů, vlak 45 kontejnerů a letadlo ekvivalent 2 až 7 kontejnerů.
Při hodnocení nákladní dopravy musíme brát v úvahu také ekologické hledisko. V tomto ohledu nesporně vítězí železniční doprava, která vytváří nejmenší uhlíkovou stopu. Rozhodujícím faktorem je často také geografie - ne každý dopravní prostředek je možný všude. Nicméně pandemie COVID-19 a narušení globálních dodavatelských řetězců urychlily rozvoj intermodální dopravy v Evropě a zemích severní Afriky.
RM: Jaký produkt z hlediska digitalizace by vám mohl usnadnit každodenní práci?
Jiří Chládek, generální ředitel Rohlig Suus Logistics pro Českou republiku a Slovensko: V posledních letech došlo k velkému pokroku ve vývoji technologií. Vidíme to i v odvětví TSL. K větší transparentnosti přepravních procesů jistě přispěje větší využití umělé inteligence z hlediska přehlednosti a predikce dodací lhůty.
RM: Jak vidíte budoucnost železniční intermodální dopravy v Evropě a v euroasijské dopravě?
Jiří Chládek, generální ředitel Rohlig Suus Logistics pro Českou republiku a Slovensko: Podle evropské Zelené dohody má být do roku 2050 dosaženo nulových emisí CO2, takže si nedovedu představit dopravu bez využití železnice. Navíc v souladu s předpoklady Bílé knihy bychom měli usilovat o snížení silniční dopravy, a tím i emisí CO2 a negativních dopadů na životní prostředí. Navíc stále více podniků chce provádět svou činnost udržitelným a proenvironmentálním způsobem a intermodální nákladní doprava to může zajistit snížením negativního dopadu dopravy na životní prostředí. Navíc, jak jsem již zmínil, intermodální přeprava může mít zásadní význam v souvislosti s nedostatkem řidičů v silniční dopravě.
