Thein Industry je česká průmyslová skupina, která má ve svém portfoliu 3 výrobní, 3 obchodní a 1 servisní společnost. Největší z nich je slévárna hliníku Top Alulit. Ta jako jediná v Evropě disponuje technologií tlakového lití, což je unikátní technologie, co se týče mechanického stavu podobná technologii kování a blízká vysokotlakému lití, které je dnes hlavním trendem ve slévárenství hliníku a které se hojně využívá v automobilovém průmyslu. Generální ředitel Thein Industry však vidí potenciál této výroby i v železničním průmyslu.
RM: Top Alulit jste převzal zhruba před rokem. Jaká je společnost dnes?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Společnost má dnes obrat přibližně 16 milionů eur a zaměstnává asi 160 lidí. Pracujeme téměř nepřetržitě, takže vyrábíme téměř na maximální kapacitu, ale stále je tu potenciál ve squeeze castingu, který bychom chtěli dále rozvíjet. Tato technologie je dnes známá především na asijském trhu, tedy na Tchaj-wanu, v Číně apod. Tyto země jsou dnes specialisty na lisování. V Evropě je to zcela nová technologie, takže bychom ji chtěli dále rozvíjet. A to byl jeden z důvodů, proč jsme se pustili do slévárenství. Slévárenství obecně je náročný byznys a v souvislosti s energetickou krizí to není vůbec jednoduché, protože zákazníci se postupně přesouvají na východ - do Turecka nebo právě do Číny či na Tchaj-wan, kde jsou ceny mnohem příjemnější než v Evropě. Přes to všechno má však hliník v Evropě stále budoucnost. Zejména ze strategického hlediska, protože například válečné konflikty jsou pro vás velkým rizikem, pokud chcete něco složitého přepravovat například z Číny; strategičtější je obsadit lokality v Evropě.
Druhým důvodem, proč se zaměřit na hliník, je trend snižování hmotnosti výrobků, a to jak v automobilovém průmyslu, tak v jiných odvětvích. A hliník představuje přechod od železných slitin k neželezným.
RM: Co konkrétně lze z hliníku v dopravě vyrábět?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Pokud se podíváte na automobilový průmysl, může se jednat o díly motoru nebo převodovky, které se dnes vyrábějí převážně vysokotlakým litím. A pomocí tlakového lití byste mohli být schopni některé z nich vyrábět. Právě tato technologie umožňuje vyrábět robustnější odlitky při zachování skvělých mechanických vlastností. Primárně je použitelná pro energetický průmysl, chemické závody, nákladní automobily, prostě průmyslové segmenty, kde máte větší odlitky a zároveň vyšší požadavky na mechanické vlastnosti.
RM: RAILMARKET se věnuje především železničnímu průmyslu, a tak se nemůžeme nezeptat, zda má slévárna hliníku uplatnění i v železničním průmyslu? Hliník přece patří mezi lehké kovy.
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Ano, vidíme velký potenciál hliníku v železničním průmyslu. Můžeme dodávat odlitky jako součásti brzd, brzdových systémů nebo dokonce jako součásti podvozků či vozíků. V současné době dokonce železniční průmysl přemýšlí o tom, jak přejít z té ocelové formy na hliník.
RM: Dá se tedy říci, že tato společnost navazuje na aktivity vaší druhé společnosti, Železniční dodavatelské. Ta se také zaměřuje na náhradní díly a součástky?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Železniční dodavatelská je jednou z menších firem v našem portfoliu, sídlí v Nymburce a zaměstnává asi 15 lidí. Její obrat se pohybuje kolem 4 milionů eur ročně. Zaměřuje se především na dodávky náhradních dílů na starší lokomotivy Škoda a ČKD, konkrétně na modely vyrobené kolem poloviny minulého století. Přestože jejich působení na českém trhu pomalu upadá, stále nacházíme významné uplatnění na trzích na Slovensku, v Polsku, na Balkáně a zejména v zemích bývalého Sovětského svazu - v tzv. zemích SNS. Mezi naši hlavní klientelu patří například ZSSK, České dráhy a další dopravci provozující nákladní lokomotivy. Tento byznys nám umožňuje být součástí segmentu, který i přes svůj pokles v některých regionech stále nabízí zajímavé obchodní příležitosti.
RM: Jaké trendy vidíte v současné železniční dopravě a jak na ně reagujete v rámci svého portfolia, například ve spolupráci Železniční dodavatelské a Lokorent Services?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Thein Industry: Dnešní trendy v železniční dopravě úzce souvisejí s modernizací a zaváděním systémů, jako je ETCS, a také s přechodem na udržitelnější technologie. Těchto změn jsme si vědomi a snažíme se na ně reagovat rozvojem trhů, kde stále vidíme poptávku po elektrických a dieselových nákladních lokomotivách, které budou v budoucnu potřeba - i v souvislosti s ekologickou Evropou, která postupně opouští fosilní paliva. Konkrétně na polském trhu si naše společnost Lokorent Services lokomotivy pronajímá a v současné době vlastní asi 5 lokomotiv a do konce roku plánujeme pořídit dalších pět. V příštím roce plánujeme posílit polský trh o dalších 10 lokomotiv. V současné době provozujeme starší elektrické lokomotivy typu Škoda 181, o které je i přes jejich stáří stále velký zájem.
Pro zajištění efektivního provozu a modernizace těchto lokomotiv spolupracujeme s partnerskou opravnou přímo v Polsku, která se specializuje na renovace a modernizace. Železniční dodavatelská dodává této opravně náhradní díly, což umožňuje efektivní obnovu a modernizaci vozového parku Lokorent Services. Lokomotivy jsou pak pronajímány provozovatelům, kteří je využívají pro konkrétní dopravní účely.
RM: Investovali jste do vodíkové technologie a vydali jsme také zprávu o vašich plánech na výstavbu vodíkových stanic. Jaký je aktuální vývoj v oblasti vodíku a udržitelnosti ve vašich projektech?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Thein: Rozhodně věříme ve vodík, ale v tuto chvíli spíše vyčkáváme. Vnímáme, že vodíková technologie je na evropské úrovni důležitým tématem, zejména v souvislosti se snižováním uhlíkové stopy a iniciativami, jako je program Fit for 55. I když jsme před rokem či dvěma měli větší ambice, nyní vidíme, že národní strategie jsou stále ve fázi vývoje. Vodíkové technologie jsou stále velmi nákladné, zejména pokud jde o výrobu ekologického vodíku. Když porovnáme náklady na provoz vodíkových lokomotiv s konvenčními dieselovými nebo elektrickými lokomotivami, ekonomicky to zatím nedává smysl. Proto čekáme na větší podporu a dotace ze strany Evropské unie nebo jednotlivých zemí, abychom tento segment rozhýbali. Vidíme, že například společnosti jako Alstom a Siemens již na vodíku pracují a některé jejich lokomotivy jsou v provozu. Další překážkou je však chybějící infrastruktura. V České republice máme v současné době pouze dvě čerpací stanice - na Barrandově a ve Vítkovicích. Vše je tedy zatím na začátku a čekáme na jasný impuls a podporu, která umožní rozvoj těchto technologií a firem, které se jimi zabývají.
RM: Ve spolupráci s dalšími partnery jste zahájili pilotní projekt v oblasti dodávek vodíku. Můžete nám o tomto projektu říci více a v jaké fázi se nyní nachází?
Michal Brijar, generální ředitel Thein Industry: Ano, ve spolupráci s dodavatelskou společností a dceřinou společností Renaultu, Hyvia, která se zaměřuje na dodávky vodíku, pracujeme na pilotním projektu. Naším cílem bylo spustit projekt, který by zahrnoval provoz jedné až několika vodíkových dodávek na trase mezi Drážďany a Prahou. Tento projekt se bohužel nepodařilo realizovat. Hlavními problémy byla jednak homologace těchto vodíkových dodávek, která celý proces zpomalovala, a jednak ekonomická stránka věci. Náklady na realizaci a provoz se ukázaly jako příliš vysoké na to, aby byl projekt udržitelný. Přesto si udržujeme portfolio společností, které jsou schopny realizovat celý koncept vodíkového pohonu na klíč, včetně financování. Tyto projekty však čekají na jasně definované požadavky a poptávku zákazníků, podpořené nezbytnou finanční a legislativní podporou.
RM: Jak plánujete spolupracovat s dalšími hráči v železničním průmyslu a jak tuto spolupráci ovlivnila vaše akvizice slévárny Top Alulit?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: Thein: Cílem našich akvizic je vždy vytvoření synergií. Na začátku jsme se zaměřili na menší společnosti, například na svařovací firmy, které se zaměřují na podobná odvětví - železniční a energetický sektor. S příchodem společnosti Top Alulit Foundry jsme rozšířili naše portfolio o možnosti výroby odlitků, což nám umožňuje nabízet našim zákazníkům komplexnější služby. Díky těmto akvizicím jsme schopni propojit společnosti v rámci našeho ekosystému a sdílet technologie a portfolio zákazníků. Například naše svařovny dodávají komponenty do Německa a Švýcarska, a pokud tam existuje poptávka po odlitcích nebo větších sestavách, jsme schopni díky synergiím nabídnout řešení z naší slévárny. Tento přístup nám umožňuje efektivně reagovat na poptávku trhu a zároveň vytvářet větší přidanou hodnotu našich výrobků. Kromě toho plánujeme další akvizice, abychom rozšířili naši nabídku o větší svařovny a výrobní kapacity. V současné době jednáme se dvěma českými společnostmi, které by mohly být zařazeny do našeho portfolia počátkem příštího roku. Tyto společnosti by nám umožnily zpracovávat větší konstrukční celky, jako jsou tlakové nádoby nebo svařence nad 20 tun.
RM: A jak vidíte budoucnost společnosti Thein Industry v kontextu evropského průmyslového odvětví? Které trhy a segmenty považujete za nejperspektivnější?
Michal Brijar, generální ředitel společnosti Thein Industry: V budoucnu se chceme dále rozvíjet zejména ve třech klíčových oblastech. První z nich je železniční sektor, protože věříme, že s pokračující snahou o udržitelnou Evropu se bude více dopravy přesouvat na železnici, která je ekologičtější než silniční doprava. Druhou oblastí je energetika. S postupným uzavíráním tepelných elektráren a rostoucím významem obnovitelných zdrojů, jako je větrná energie a fotovoltaika, vidíme v energetice velký potenciál. Domnívám se také, že jaderná energetika bude opět hrát důležitou roli, a to navzdory současnému trendu v některých zemích, například v Německu. Třetím odvětvím, které nás zajímá, je obranný průmysl a případně letecký průmysl. Není to hlavní pilíř našeho podnikání, ale mohl by být doplňkem našeho portfolia. Zaměřili bychom se na vstup do dodavatelského řetězce obranných a podpůrných technologií. Tento segment vidíme vzhledem ke geopolitické situaci jako rostoucí a dlouhodobě perspektivní.
