Jak v červenci informoval portál RAILMARKET.com(více informací), v Německu již bylo v létě provedeno několik studií, které zkoumaly dopad zavedení jízdenky za 9 eur na cestující. Institut pro dopravní výzkum Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) nyní přišel s novou studií.
DLR se zaměřila především na otázku, jak jízdenka za 9 eur ovlivnila chování v oblasti mobility. Za tímto účelem provedla společnost DLR v období od konce června do poloviny července 2022 průzkum u přibližně 2 500 osob. Studie je součástí rozsáhlého projektu "Mobilita v době krize", v jehož rámci jsou stejní lidé dotazováni v různých obdobích, aby bylo možné měřit změny v chování související s pandemií a v mezidobí také vlivy jízdenky za 9 eur, jakož i snížení cen pohonných hmot v létě 2022.
"Jízdenka za 9 eur ukazuje, že chování v oblasti mobility lze změnit díky jednoduché a srozumitelné nabídce, nízkým cenám a rozšířené celostátní regionální dopravě. Přinejmenším v letních měsících se podařilo zastavit trend způsobený pandemií, který směřoval k většímu využívání automobilů. Aby tato změna pokračovala dlouhodobě a zahrnovala kromě volného času i více každodenních cest, potřebujeme mít v budoucnu k dispozici kvalitní a stejně jednoduché služby veřejné dopravy," komentovala profesorka Meike Jippová, ředitelka Institutu pro dopravní výzkum DLR v Berlíně.
Díky velkému zájmu médií vědělo o jízdence za 9 eur 98 % respondentů. Přibližně 20 % mělo v době průzkumu předplatní jízdenku na MHD, 28 % mělo jízdenku za 9 eur a další 4 % si ji plánovala koupit. Přibližně polovina respondentů tedy v době průzkumu vlastnila předplatní jízdenku a využívala veřejnou dopravu za paušál. Počet vlastněných předplatních jízdenek se tak zhruba měsíc po zavedení devítieurové jízdenky více než zdvojnásobil. Respondenti častěji využívali jízdenku v budoucnu, pokud ji již využili v minulosti.
Zatímco běžné předplatní jízdenky využívají v nepoměrné míře mladí, vysoce vzdělaní lidé, kteří pracují nebo studují na plný úvazek, uživatelé jízdenky za 9 eur více odráželi průměrnou populaci z hlediska věku, vzdělání, zaměstnání a pohlaví. Jiná situace je v případě místa bydliště: Uživatelé jízdenky za 9 eur častěji žijí ve velkých městech. Ti, kteří si v době kampaně nechtěli koupit jízdenku za 9 eur, jsou velmi často z menších měst a vesnic.
Jízdenka byla nejvíce využívána pro cesty ve volném čase - 60 % respondentů ji použilo pro výlety a volnočasové aktivity o víkendu, 34 % pro cesty ve volném čase během týdne a 21 % pro cesty o dovolené. Menší roli hrály jízdenky při dojíždění do zaměstnání: Jízdenky byly v menší míře využívány k cestám do zaměstnání nebo na školení, a to v 18 %.
Skupinu těch, kteří o jízdenku za 9 eur nemají zájem, spojuje skutečnost, že před pandemií a v období šesti měsíců před zahájením kampaně veřejnou dopravu nepoužívali. "Určitá předchozí zkušenost s veřejnou dopravou je důležitým faktorem. Časté, a dokonce i sporadické využívání veřejné dopravy podporuje nákup jízdenky za 9 eur. Pro lidi, kteří veřejnou dopravu nikdy nepoužívají, je však vstupní bariéra velmi vysoká," vysvětlila Dr. Claudia Nobisová, vedoucí projektu DLR.
Jízdenka za 9 eur výrazně podpořila veřejnou dopravu a měla podobně silný dopad na chování v oblasti mobility jako pandemie Covid-19, ale v opačném směru. Důležitou otázkou je, jak budou lidé využívat veřejnou dopravu po skončení kampaně. Pouze 9 % respondentů s jízdenkou za 9 eur očekává, že po skončení nabídky bude veřejnou dopravu využívat častěji. Dalších 38 % očekávalo, že jejich využívání MHD zůstane stejné, 40 % chtělo cestovat méně a 14 % nepředpokládalo, že by ji nadále využívalo vůbec.
"Ukazuje se, že čím více cest už člověk s jízdenkou za 9 eur uskutečnil, tím více chce veřejnou dopravu využívat i po skončení platnosti jízdenky. To naznačuje, že uživatelé, kteří málo využívají jízdenku za 9 eur, si ji zakoupili speciálně pro určité cesty, které po skončení kampaně již neuskuteční nebo je uskuteční jinými dopravními prostředky," uvedla Claudia Nobisová.
