Iniciativa je zaměřena na zkrácení jízdních dob na mnoha přeshraničních trasách a je podpořena plánovanými investicemi do infrastruktury a regulačními úpravami, které se týkají provozovatelů železnic, provozovatelů infrastruktury a členských států.
Plán postavený na TEN-T
Plán, který vychází z nařízení o TEN-T aktualizovaného v roce 2024, navrhuje síť, která spojuje všechna hlavní města EU a hlavní městská centra železničními tratěmi navrženými pro rychlost vyšší než 200 km/h a v některých koridorech, kde je to reálné, i vyšší než 250 km/h. Mezi hlavní příklady patří trasa Berlín-Kodaň, která by se měla do roku 2030 zkrátit ze sedmi na čtyři hodiny, a spojení Sofie-Athény, které by mělo do roku 2035 trvat méně než šest hodin.
Závazná rozhodnutí o realizaci koridoru do roku 2027
Pro zajištění realizace do roku 2040 hodlá Komise stanovit závazná rozhodnutí o realizaci koridorů do roku 2027. Tato rozhodnutí stanoví harmonogramy pro odstranění úzkých míst v infrastruktuře a určí úseky, které mají být vybudovány pro velmi vysokorychlostní provoz. Projekty výstavby a modernizace jsou sladěny s normami odolnosti a klimatické neutrality. Do plánování budoucí železniční infrastruktury mají být zahrnuty dopady na životní prostředí, emise během životního cyklu a opatření pro přizpůsobení se klimatu.
Úplné rozšíření sítě za téměř 550 miliard EUR
Očekává se, že do konce roku 2025 bude zahájena specializovaná strategie financování EU. Komise odhaduje náklady na dokončení vysokorychlostní sítě TEN-T na 345 miliard EUR, přičemž úplné rozšíření sítě mimo TEN-T bude stát až 546 miliard EUR. Podle externích hodnocení by společenská návratnost úplného vybudování mohla přesáhnout 750 miliard EUR. Rámec financování zahrnuje granty EU, vnitrostátní spolufinancování a soukromé investice se zaměřením na nové finanční nástroje a modely veřejného a soukromého sektoru, jako je regulovaná základna aktiv (RAB) nebo systémy leasingu.
Dostupnost kolejových vozidel na trhu s použitými vozidly
Dostupnost kolejových vozidel je řešena opatřeními na vytvoření trhu s použitými vozidly a zákazem vyřazování použitelných vysokorychlostních vlaků. Komise rovněž hodlá v roce 2026 revidovat pravidla pro vydávání osvědčení strojvedoucím s cílem zjednodušit přeshraniční provoz posádek. Tato revize bude doprovázena přijetím nového plánu zavádění systému ERTMS a harmonizovaných norem pro vysokorychlostní vlakové soupravy.
Vstup nových hospodářských subjektů
V zájmu zlepšení podmínek na trhu se plán zabývá překážkami vstupu nových provozovatelů na trh. V roce 2026 Komise navrhne změny, které umožní lepší přístup k systémům prodeje jízdenek a posílí práva cestujících při cestách, na nichž se podílí více provozovatelů. Přezkoumávají se také poplatky za přístup na trať a přístup k zařízením služeb. Provozovatelé infrastruktury budou muset koordinovat nabídky kapacity na dálkových přeshraničních trasách a od roku 2026 bude provádění plánu sledovat srovnávací přehled.
ERTMS a jednotný systém signalizace na vysokorychlostních tratích
Součástí plánu je také modernizace provozu. Očekává se posun směrem ke standardizaci a digitální automatizaci s důrazem na zavedení ERTMS jako jednotného signalizačního systému na všech vysokorychlostních tratích. To má snížit technickou roztříštěnost a zkrátit lhůty pro schvalování nových vlakových souprav.
Vojenská mobilita je také důležitým faktorem
Návrh Komise zahrnuje zřízení kulatých stolů zúčastněných stran na konkrétních přeshraničních trasách a sledování pokroku prostřednictvím nově zřízených mechanismů řízení. Do programu infrastruktury je rovněž zahrnuta vojenská mobilita, přičemž se očekává, že modernizace bude vedle civilní osobní dopravy přínosem i pro logistiku a nákladní dopravu dvojího užití.
Výrazné zkrácení cestovní doby
Doba jízdy vlakem mezi velkými městy by se měla v několika koridorech zkrátit na polovinu. Podle odhadů v přiložených mapách a tabulkách s údaji by se cesta z Paříže do Madridu mohla zkrátit na 6 hodin, zatímco cesta z Lisabonu do Madridu na 3 hodiny. Cesta Brusel-Berlín by měla trvat 5 hodin 30 minut a Praha-Vídeň 2 hodiny 30 minut. Cesty jako Atény-Sofie (v současnosti 13h40) by měly do roku 2040 trvat 6 hodin.
Evropská komise hodlá dokončit strategii financování v roce 2026 v rámci širší iniciativy "High-Speed Rail Deal" s členskými státy a investory. Očekává se, že železniční sektor, vlastníci infrastruktury a regionální vlády se budou podílet na koordinovaném úsilí o realizaci zamýšlené sítě během příštích 15 let.
