RM: Pane Tomane, od roku 2018 neustále zvyšujete počet oprav vozů, loni jste dosáhli téměř tisícovky oprav. Kolik vagonů plánujete opravit letos?
Richard Toman: Loni jsme opravili 914 vozů, letos se chceme dostat přes 1000 vozů. Je to složitější, protože na některých vozech můžeme strávit 50 hodin, zatímco na jiných třeba 300 hodin. Vždy tedy záleží na náročnosti a následně se od toho odvíjí i celkový počet vagonů. Máme tedy druhé měřítko, kterým jsou tzv. standardní hodiny, pomocí kterých můžeme standardní hodiny sledovat.
RM: Specializujete se na opravy určitých typů vagonů, jako jsou cisternové vozy, vozy na uhlí nebo vozy na obilí?
Richard Toman: Snažíme se rozšířit naše portfolio. V roce 2018 kolegové začínali se zhruba 33 zaměstnanci, když dělali dva typy vozů - Falls a E vozy. To jsou v podstatě vagony na uhlí a vagony Shell. Dnes už děláme asi 10-15 typů vagonů, včetně podtypů a tak dále. Díky tomu rozšiřujeme naše portfolio každým rokem více a více.
RM: Máte stacionární dílnu a mobilní divizi. Kolik práce odvádíte v depu a kolik na železnici?
Richard Toman: Rozhodně bych to nerozlišoval podle počtu jednotek. Pokud to budeme poměřovat z hlediska tržeb, můžeme říci, že 5 % našich tržeb tvoří mobilní opravy a 95 % stacionární dílny.
RM: V současné době máte v regionu jednu stacionární dílnu, plánujete výstavbu další dílny, třeba někde jinde, protože 95 % vašich zakázek probíhá ve stacionárních opravnách?
Richard Toman: V regionu je poměrně hodně opravárenských prací, takže kapacita současné dílny je naplněna. Dá se říci, že u našich dlouholetých zákazníků je naplněna na 100 %. Abychom tedy přilákali nové zákazníky a posunuli se jinam, plánujeme rozšíření směrem k česko-německé hranici, na Balkán a řekněme na východ od Ostravy, tedy někam na slovensko-ukrajinskou hranici.
RM: Teď jsme mluvili o stanici. Jaké jsou však vaše plány s mobilní divizí? Máte tři mobilní stanice, dvě v České republice a jednu na jihu Slovenska. Plánujete další stanice v těchto zemích nebo jinde? Například v Polsku?
Richard Toman: V tuto chvíli pokrýváme Lounsko, Ostravsko a Štúrovo. To znamená pokrytí česko-německého regionu z Loun. Nyní se snažíme pokrýt sever od Ostravy směrem do Polska. Navíc nedávno otevřená pobočka ve Štúrově pokrývá Slovensko a Rakousko. V rámci naší cesty rozvoje vidíme potřebu zaměřit se na sever, jih a východ.
RM: Vaši konkurenti nám říkají, že vidí budoucnost v mobilních dílnách. Cítíte to stejně?
Richard Toman: V rámci intermodální dopravy se běžně setkáváme s relativně univerzálními vozidly na rozdíl od specifických vozidel. Takže když mluvíme o těchto univerzálních vozech, mluvíme vlastně o plošinových nebo kontejnerových vozech, na které mohu dát jakoukoli nástavbu. V tomto případě není potřeba tolik svařování nebo oprav karoserie, protože se jedná o opravdu rychlé opravy. Kromě toho jsme schopni spoustu těchto rychlých oprav provádět za jízdy, včetně výměny dvojkolí. Ve výsledku to považují za výhodné i dopravci, protože v případě problému můžeme rychle reagovat, dostat se do postižené stanice, aniž bychom jakkoli ovlivnili časy odjezdu vlaku. Jsme tedy schopni jej opravit na místě, aby vlak mohl odjet, zatímco my nemusíme tyto vozy ze soupravy sundávat. Pak je můžeme nějakým způsobem převézt do naší stacionární dílny.
RM : Zdáse, že tyto mobilní dílny zažívají velký boom. Jak se přizpůsobujete prostředí s "více hráči" na poli mobilních opraven? Máte pro to nějakou strategii nebo nějaký adaptační mechanismus?
Richard Toman: Naše společnost obecně usiluje o spokojenost zákazníků. Ve skutečnosti to znamená, že děláme vše pro to, aby se k nám zákazníci vraceli. Proto je naše podnikání postaveno na dlouhodobých vztazích s našimi zákazníky, což podle mého názoru dokládá přidanou hodnotu tím, že se k nám vracejí. Samozřejmě se snažíme hledat i nové zákazníky, ale to velmi závisí jak na kapacitách, tak na expanzi do dalších regionů díky cestě rozvoje, kterou jsme se vydali.
