RM: Jaké je současné postavení Číny v celosvětovém obchodu a logistice?
Podle nejnovějšího žebříčku logistických kapacit UNCTAD sice Čína neobsadila jednu z prvních příček (jsou na ní Singapur, Finsko a Německo), ale role Číny jako obchodní velmoci se samozřejmě odráží v rozsahu a struktuře logistických služeb této země. Současná vláda investuje velké prostředky do rozvoje infrastruktury. Více než 5 z 10 nejvýznamnějších světových přístavů se nachází v Číně; nejdelší nákladní železniční spojení na světě začíná (a končí) v Číně; pouze v letecké (nákladní) dopravě se Čína po odeznění boomu covidi vrátila k normálu. Na druhou stranu Čína těží z přítomnosti dceřiných společností největších světových logistických společností v zemi a z jejich know-how.
RM: V současné době se hodně diskutuje o závislosti Západu (včetně USA) na Číně, pokud jde o tak základní věci, jako jsou látky potřebné k výrobě léků. Nejsou to však jediné komodity, kde jsme na Číně závislí, můžeme se této závislosti někdy zbavit?
Přílišná závislost na čemkoli je samozřejmě nepříjemná věc, a proto je třeba ji léčit a odbourat. Nelze to však dělat příliš rychle a dobrodružně, jak se v současné době v Evropě zřejmě děje; po takovém ukvapeném zákroku se dostaví abstinenční příznaky a pacient se může z této rychle nabyté nezávislosti zhroutit. Politická prohlášení vysokých představitelů EU však považuji za poněkud "šitá na míru" a "módní", pramenící z potřeby najít vnějšího nepřítele, na kterého by bylo možné svalit vinu za vnitřní špatné chování. Evropa již více než 40 let žije z levné výroby v Číně a rozsah investic evropských podniků v Číně je nyní takový, že nelze spoléhat na to, že se evropské podniky v blízké budoucnosti přesunou "jinam". A pak je tu "nerudovská" otázka(pozn. redakce: Jan Neruda byl slavný český spisovatel): kam se přesunout, kde už Číňané nejsou nějakým oklikou zaháčkovaní?
RM: Jaká je současná pozice České republiky ve vztahu k Číně? Před několika lety se hovořilo o investicích, které se neuskutečnily. V jaké pozici se Česká republika nachází dnes a jak důležitá je pro ni Čína?
Jak ukazuje řada nedávných příkladů z tzv. hedvábné stezky ve třetím světě, Čína zaměřuje své investice spíše na rozvíjející se trhy, ať už v jihovýchodní Asii nebo v Africe. Proto bylo již v době námluv našeho bývalého prezidenta s čínským vedením jasné, že do českého prostředí miliardy dolarů investic nepoplynou. To znamená, že Česká republika nemá Číně co nabídnout výměnou za splácení případných půjček, což u takových "investic" obvykle bývá. Ani z geopolitického hlediska není ČR pro Čínu strategickým partnerem, tím je logicky Německo (významný investor v Číně) a další velké země EU. Čína je však pro nás klíčovým partnerem jako dodavatel mnoha hotových výrobků a dílů, bez nichž by naše výrobní ekonomika nemohla existovat. Pokud se v budoucnu podaří najít alternativní zdroje těchto výrobků, můžeme se jistě od čínského dovozu odstřihnout, ale je jisté, že vládní doktrína potlačování kontaktů s Čínou jen povzbudí alternativní obchodníky, kteří budou rádi dodávat na český trh čínskou produkci oklikou a s atraktivní marží. Jak je dávno známo, zboží si cestu vždycky najde, umělé bariéry ho nezastaví, pouze zdraží.
