Za tímto účelem revidované nařízení například požaduje, aby osobní tratě TEN-T umožňovaly do roku 2040 jízdu vlaků rychlostí 160 km/h nebo vyšší. Požaduje více překladišť, lepší manipulační kapacitu nákladních terminálů, zkrácení čekacích dob na železničních hraničních přechodech a delší vlaky, aby se více nákladu přesunulo na ekologičtější druhy dopravy. Všech 424 velkých měst podél sítě TEN-T bude muset vypracovat plány udržitelné městské mobility na podporu mobility s nulovými emisemi a na zvýšení a zlepšení veřejné dopravy. Součástí jsou také ustanovení, která mají zvýšit odolnost TEN-T vůči dopadům změny klimatu. Návrh Komise posiluje řízení TEN-T, aby bylo zajištěno včasné dokončení sítě - do roku 2030 pro hlavní síť, do roku 2040 pro rozšířenou hlavní síť a do roku 2050 pro širší globální síť.
"Rozvoj kvalitní dopravní sítě v celé Evropě je zásadní. Nejen pro rychlý a spolehlivý pohyb našich občanů, ale také pro další rozvoj našich podniků a plné využití potenciálu vnitřního trhu," říká ministr dopravy Martin Kupka za české předsednictví v Radě EU.
Návrh rovněž posílí dopravní spojení s Ukrajinou a Moldavskou republikou, aby se zvýšila kapacita "solidárních tras", které se používají pro dovoz a vývoz mezi oběma zeměmi a EU.
Včerejší dohoda bude základem pro jednání mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem v rámci trialogie. Parlament by měl svůj postoj dokončit na začátku příštího roku, čímž se otevře cesta k dokončení procesu spolurozhodování a přijetí nového nařízení o TEN-T na konci roku 2023. Nové nařízení by mělo být funkční v roce 2024.
