Evropské organizace zabývající se železniční a kombinovanou dopravou vyzvaly Evropskou komisi, aby při nadcházející revizi systému obchodování s emisemi EU uznala přínos železniční dopravy k dekarbonizaci.
Očekává se, že Komise předloží svůj návrh na revizi systému obchodování s emisemi (ETS) dne 17. července 2026, čímž sjednotí trh s uhlíkem s klimatickým cílem EU pro rok 2040 a s cíli v oblasti konkurenceschopnosti.
Ve společném prohlášení sdružení tvrdí, že výnosy z systému obchodování s emisemi (ETS) by měly být využity k odměňování odvětví, která již emise snížila, a k podpoře dalšího přesunu dopravy na železnici.
Poukazují na to, že více než 80 % železniční dopravy v EU je již elektrifikováno, přičemž na železniční dopravu připadá méně než 1 % emisí skleníkových plynů z dopravy. Zároveň je elektrifikovaná železniční doprava prostřednictvím trhu s elektřinou nepřímo vystavena nákladům souvisejícím se systémem obchodování s emisemi (ETS).
Podle tohoto prohlášení činí náklady na systém obchodování s emisemi (ETS), které nese elektrifikovaná železniční doprava v rámci EU-27, přibližně 571 milionů eur ročně při ceně uhlíku 79,36 eur za tunu CO₂. Pokud cena uhlíku v roce 2027 vzroste na 110 EUR za tunu, mohly by tyto roční náklady přesáhnout 790 milionů EUR.
Sdružení nepožadují, aby byla železnice vyňata z systému obchodování s emisemi (ETS). Místo toho chtějí, aby se část výnosů vrátila do tohoto odvětví prostřednictvím investic do kapacity osobní a nákladní železniční dopravy.
Mezi navrhované priority patří vysokorychlostní, regionální a městská osobní železniční doprava, koridory pro nákladní dopravu, elektrifikace terminálů a dep, napájení trakce, modernizace kolejových vozidel a nástroje pro digitální kapacitu.
V oblasti nákladní dopravy zpráva zdůrazňuje přibližně 1 000 denních odjezdů intermodálních vlaků, které propojují zhruba 1 300 terminálů po celé Evropě. Podle signatářů může přesun z silniční dopravy na železniční a kombinovanou dopravu snížit spotřebu energie na tunokilometr až o 70 % a emise uhlíku o 60–90 %.
Železniční nákladní doprava však stále zdaleka nedosahuje cíle EU, jímž je 30% podíl na trhu do roku 2030. Sdružení uvádějí jako hlavní překážky omezení v infrastruktuře, nedostatek tras pro nákladní dopravu, trasy pro vlaky kratší než 740 metrů, neúplnou přeshraniční interoperabilitu a omezené financování intermodálních terminálů.
Prohlášení vyzývá k tomu, aby finanční nástroje založené na systému obchodování s emisemi (ETS), včetně Inovačního fondu, Modernizačního fondu, Sociálního klimatického fondu, ETS2 a budoucích investičních nástrojů v rámci systému ETS, upřednostňovaly železniční projekty, které přinášejí měřitelné snížení emisí uhlíku.
Signatáři rovněž tvrdí, že přesun k jiným druhům dopravy může přinést okamžité snížení emisí, zatímco technologická dekarbonizace u ostatních druhů dopravy může trvat déle, než se v plném rozsahu prosadí.
Společné prohlášení podepsaly organizace AERRL, ALLRAIL, CER, ERFA, EIM, UIP, UIRR a UNIFE.
